Napsal: Skaven

    BОBRAVA    

Эпизод 1 - Episode 1

Где-то в западной Bobrava ... - Somewhere in the western Bobrava...

Дата: неизвестно - Date: Unknown

Время: неизвестно - Time: Unknown

Přeloženo do domorodého dialektu: Vim piču či su aj kaj su.

Stál na silnici a zadní světla dodávky se rychle vzdalovala. Nevěděl proč tam stál, ani jak se jmenoval, natož proč byl vystrojený do boje. Ujíždějící dodávka pro něj znamenala začátek něčeho velmi nebezpečného. V tu chvíli, na otevřené silnici, se dostavil nejasný pocit nebezpečí a donutil ho k akci. Po jeho pravé straně bylo pole, železnice a pak nějaká vesnice. Potlačil touhu zajít do vesnice a instiktivně vnikl do lesa po jeho levici. I když slunce už dávno zašlo z obzor stále bylo dost světla na to aby mohl procházet lesem a oči si už stejně přivykli tmě v lese. Po obloze se sbíhaly temné mraky a občas i trochu zamrholilo, ale v hustém listovém lese to nebylo skoro ani poznat. Párkrát oblohu ozářil blesk, ale neochvějná víra (i když netušil odkud jí má) ho ujišťovala o tom, že z toho nebude nic velkého.

Stoupal do strmého kopce a snažil se najít místo kde by se mohl schovat a zkusit zjistit jaký tu je jeho úkol. Ať se snažil sebevíc, postup v popadaném suchém listí a suchých větvích byl velice náročný a pocit, že každý jeho krok je slyšet na míle daleko nezmizel dokud nenašel vhodné místo na utáboření. Dřív než prohledal všechny věci co měl u sebe, zřídil si díky celtě provizorní přístřešek rozložil spacák co měl v batohu a zkontroloval prostor (Jako první jsem shodil co jsem mohl a našel si místo kde můžu použít toaleťák pro jeho účel(.pozn.autor)).

Probral se batohem i taktickou vestou a našel jídlo a pití na zhruba tři dny, prášky proti bolesti, náhradní ponožky, čištění zbraně, stovka nábojů do pušky a dva náhradní zásobníky do pistole, vysílačka, kamuflážní barvy, vak na vodu,foťák a toaleťák. Žvýkačky, kompas, baterka, dalekohled a založní pistol odložil ihned jakmile našel v kapse neoznačenou obálku a Černý baret.

Vše zase uložil zpět do kapes až na mapu a baret, který si dal na sebe a chystal se spát. Bohužel spánek nepřicházel, jelikož zřejmě podcenil počasí a pomalu přicházel chlad a pokaždé, když spadla nějaká větev nebo okolo procházelo nějaké zvíře zvukový dojem byl takový jako by se někdo plížil lesem. Naštěstí po nějaké chvíli našel placatici a v ní silný alkohol. Nejenže zahřál na těle, ale zároveň uklidnil smysly a poslal soudruha do říše snů. Asi na čtyři hodinky.

Zhruba okolo tři čtvrtě na pět, plně čilí a trochu odpočatý vstal, zbalil provizorní stanoviště a nastrojil se k pochodu na shromaždiště s černým baretem na hlavě, mapou a kompasem po ruce. Pomalu šplhal do kopce až na vrchol a brzy našel cestu, která ho zavedla na první orientační místo a to, že žlutou turistickou trasu. Zkontroloval mapu i kompas a myslíc si, že půjde správným směrem sešel z cestu přímo do kopců a lesů bobravského údolí. Neustále si kontroloval cestu kompasem i zbraní aby nebyl překvapený místními separatisty. Trvalo asi hodinu putování křovím a kopci než našel znovu žlutou stezku. V té chvíli si uvědomil, že asi sešel špatně a trochu zabloudil. Proto se vydal nejjednodušší cestou a po žluté stezce přešel k hlavní silnici ohraničující prostor západní Bobravy. Podél řeky došel až k železničnímu mostu a po vyšplhání na koleje šel dál po nich až k místu kde očekával, že natrefí na červenou stezku, která ho dovede až k cíli. Tou dobou kdy se blížil k nádraží Radostice zbystřil pozornornost a hledal jakékoliv napojení na rudou stezku a zároveň děkoval všem soudruhům, že takto po ránu nepotkal žádnou živou duši.

Obezřetně procházel nádražím a na jeho kraji, ukrytý pod provizorní střechou z panelů naskládaných na sobě našel podezřelou osobu. Zbraň a výstroj uloženou poblíž jeho spacáku ve kterým byl zabalený ho identifikovala jako vojáka a naštěstí černý (spíš tedy bledě černý až šedý) baret mě ujistil o jeho příslušnosti. Gordy, jakmile se dostatečně probudil se připojil ke Skavenovi a spolu vyrazily na rudou stezku směrem ke shromaždišti. Opatrně procházeli lesem po stezce až na vybetonovanou cestu, která vedla skoro až k cíli. Párkrát zkontrolovali mapu i směr a díky tomu, když scházeli z cesty málem si nevšimli podezřelé osoby za jejich zády. Skaven neváhal a okamžitě zamířil na osobu a dal zanmení Gordymu a ten také okamžitě zaujal bojovou pozici. Nemohli pořádně rozpoznat kdo dotyčný je a tak Skaven vykřikl heslo.

"MOSKVA!"

Od podezřelé osoby se ozvala nesrozumitelná odpověď a tak zařval heslo ještě jednou a na podruhé bylo odpoveďi rozumět."Špatně" rozhodně nebyla odpověď, kterou chtěli slyšet a tak vypálili po, již teď identifikovaném separatistovy, dávku z pušek a skryli se za nejbližší stromy. Po chvíli se Skaven a Gordy domluvili na tom, že se raději dostanou na místo shromaždiště a aby jich bylo víc obzvlášť když neví jestli se jich tu v okolí nepohybuje víc. A tak pokračovali směrem k cíli ještě rychleji a více si hlídajíc záda. Došli na další polní cestu a po ní se pomalu blížili ke shromaždišti když z přilehlého křoví zaznělo pár výstřelů. Oba jako na povel padli na zem a hledali odkud to šlo. Skaven odložil batoh pro lepší pohyblivost a přesouval se do boku místu odkud slyšel výstřely. Bohužel Gordy zůstal ležet na zemi a nejevil známky života. Skaven chvíli čekal jestli nezahlédne nějaký pohyb a poštěstilo se a postavu pohybující se patnáct metrů od něj a snažící se mu dostat do boku vypálil pár dávek z pušky. Věděl že shromaždiště je už opravdu jen kousek a tak s omluvou sbalil batoh a stáhnul se do hustějšího křoví zrovna ve chvíli kdy na něj separatista začal střílet z úplně jiného směru než původně byl.

Když se vynořil z křoví a prošel vysokou trávou zjistil že prochází mezi dvěma lesními školkami a tak opatrněji než kdy předtím postupoval dál. Naštěstí po cestě nacházel známky boje a dokonce i několik mrtvol. Věděl že jde správně a když v dálce zahlédl dvě postavy s černými barety vysdal se opatrně k nim. Jakmile spatřily i oni jeho snažil se vypadat že neútočí a když už byl dost blízko ověřil si že je na spávném místě slovními hesly. Skaven konečně dorazil na shromaždiště a mohl si odpočinout. Jakmile složil batoh zašel za nejbližším soudruhem a zeptal se ho na frekvenci vysílaček a velícího důstojníka. Se správnou frekvencí a rozkazy usedl na vybraném místě a hlídal perimetr  spolu s dalšími sedmi soudruhy kteří to zvládli až sem. Postupem času přibívalo lidí, ale i zářezů hlídek díky neopatrným separatistům. Přesně v 10:00 si otevřeli obálky s ůkoly a zjistili že májí branit shromaždiště až do poledne a přitom zkusit dobýt i separatistickou pozici nedaleko od té Ruské. Skaven spolu s dalšími soudruhy Mulou, Rychtoňem, Goldou a Rajkem si zadali úkol pokusit se dobýt nepřátelskou pozici. Jelikož se nepříteli již podařilo získat nějaké dokumenty ruských soudruhů, ty svoje skupina okamžitě zlikvidovala. Úkol zněl" zjistit sílu nepřátelské obrany a pokusit se ji dobít, ale při velkých ztrátách se raději stáhnout a pokračovat v obraně.

Netrvalo ani pět minut a už byli v přestřelce  ve které jako první padl Golda a Skaven pálil nepříteli schovaném ve vyšších pozicích. Mula s Rajkem se je pokusily obejít z pravého boku a Skaven z levého. Rychtoň zůstal kdesi uprostřed a soustředil palbu na nepřítele. Skaven se plížil levou stranou a zjistil že byl nepřítelem zapomenut a tak se potajmu plížil k nepřálské základně nepovšimnut separatisty, kteří pronásledovali ostatní soudruhy. Jakmile se dostal do základny pátral po důležitém objektu, který měl za úkol zcizit. V té chvíli našel dvě mrtvoly separatistů a přál si aby ještě mohli mluvit aby mu mohli prozradit kde je ten objekt. V dálce zahlédl mrtvolu Rajka a utěšoval se tím, že alespoň Mula a Rychtoň přežili. Ve stejné chvíli dorazily posily separatistů a vraceli se jednotky nahánějící soudruhy. Skaven se alespoň pokusil nadělat nějaké škody, aby alespoň nezemřel nadarmo. Když ale vypálil na nepřítele smůla tomu chtěla a ten zrovna sundavaje si batoh si z něj díky tomu vytvořil štít. Skaven nelenil, věděl, že propásl šanci a tak tryskem ustoupil se střelami prolétající všude okolo něj z dosahu mnohem početnějšího nepřítele. Díky tomu málem nepostřehl probíhající přestřelky na kraji shromaždiště. Zastavil a pomalu se přibližoval k nepříteli který neměl o jeho pozici nejmenší tušení. Aby se neprozradil postupoval pokaždé, když postupoval nepřítel. Snažil se postupovat opatrněji, ale zároveň rychleji aby se dostal co nejblíž a měl tak šanci zabít oba. Když už byl asi deset metrů od prvního a ten druhý byl dalších deset metrů od něj rozhodl se vypálit na bližšího z nich. Jedna dávka. Zásah. Druhý zareagoval, ale mnohem rychleji a tak další dávka proletěla Skavenovi břichem. Padl na zem a pomalu umíral a válka probíhala dál...

konec 1. dílu.                         Конец первой части.

Эпизод 2 - Episode 2

Западная Bobrava, Железнодорожный вокзал Radostice - Western Bobrava, Train station Radostice

Den už byl z větší části pryč, ale díky letnímu období stále ještě vydatně svítilo slunce. U vesnice Tetčice zastavily dvě vozidla. Z vojenského teréního vozidla a neznačené dodávky vyskákalo skoro tucet mužů v černých baretech a vojenské výstroji. Během pár vteřin se zformovali a vyrazili po stoupající cestě směrem k určenému bodu kde se mají spojit s druhou skupinou. Díky předchozímu průzkumu a dobře stavěné cestě jejich pochod proběhl velice rychle. Když dorazili na místo setkání přesunula se skupina na nedaleký kopec schovaný v lese a tam se utábořili. Zatímco odpočívali a čekali na druhou skupinu, připravovali se na blížící úkol. Jídlo, pití a malý ohýnek, ale i spánek dokázal výsadkářům dát spoustu energie, který studený vzduch a blížící se noc velmi rychle bral. Dlouho po deváté hodině noční se teď už kompletní skupina ruských výsadkářů vydala na pochod.

Jelikož rozkaz byl vydán již v devět hodin, v té době už dávno druhá skupina dorazila, rozhodli se důstojníci pozdržet pochod na pozdější hodinu protože cíl našeho úkolu byl velmi blízko. Pochodující průvod v měsíčním svitu svižně pochodoval prašnou cestou až na křižovatku s altánem. Kde byla schovaná výstroj nepřítele. S tím že nepřítel se stačil schovat na blízký kopec se družina dohodla na obklíčení kopce a jeho následného dobití. Všichni odložily své batohy pro lepší mobilitu a seřadily se na kraji lesa. Ve chvíli kdy se jednotka roztahovala po obvodu kopce zazněly z protější strany cesty výstřely. Celé družstvo okamžitě padlo k zemi a někteří opětovali palbu.  Po několika marných pokusech nasvítit protivníka a zastřelit ho, při kterém padlo pár dalších soudruhů, se družstvo konečně přeskupilo a většina jich začala svítit do neprustpného křoví. Za svižného a opatrného postupu se povedlo dva ukrajinské partyzány z křoví vystřílet. Cena byla ovšem velmi vysoká. Více než polovina jednotky byla mrtvá.

Zbytek družstva se jala šplhat do kopce tou nejpřímější cestou a  ačkoliv byl výstup do kopce velmi složitý, razily si cestu ruskou precizností a odhodláním. Další soudruzi padli, ale po zhruba půl hodině neustálých přestřelek dokázali získat a ubránit vrcholek. Za naprosté tmy byla střelba velmi sporadická a ve většině případů stříleli jen ti co měli k dispozici noční vidění nebo to štěstí, že někoho viděli. Bylo zde i pár zásahů z vlastních řad. Ruský zbytek družstva dobil kopec a cílový bod půl hodiny před limitem a tak teď jen bránili a čekali. Nevěděli kolik jich zbylo ani kolik je jště nepřátel jen to že každou chvíli se otevře schránka s časovým zámkem a tím i jejich cíl mise. Přesně o půlnoci se schránka otevřela a jeden se soudruhů ji získal. Další ze soudruhů se odvážil a šel k nepřátelské schránce a když se vrátil jeho troufalost si vyžádala úspěch. Výsadkáři splnili svůj úkol a zároveň zísaly i nepřátelskou schránku. Velké vítězství pro Sověts...... pro Ruskou Federaci.

Soudruzi se setkali pod kopcem a zjistily že jich zbylo jen pět a tak se vrátili pro své batohy. Když se dostali až k altánu napadlo že by mohl žít i někdo jiný a tak se schvali v křoví a u altánu a čekali jestli se někdo dostaví. Jejich trpělivost byla odměněna zanedlouho rachotem sestupujícího člověka z kopce. Jakmile dotyčný vystoupil z lesa a blížil se k altánu smetla ho soustředěná palba pěti zbraní. Zbylí soudruzi se sbalili a pomalu vyrazili cestou na východ. Cesta domů je dlouhá, ale úspěch hřeje na duši.

Конец – End - Šlus

Tento příběh je pouhá fikce a jakákoliv podobnost se současnou situací ve světě je čistě náhodná a slouží jen pro zábavu. ;-)

Fotogalerie
Diskuse na foru Nordic Area
Záznam akce na Military-Paintball portále